NASRAT! 4

A přešel celý pozemský měsíc a Judas Priest se neukázal U Vojáka. A Brutal mu pravidelně posílal výhružné SSMS (Sub Space Message System), že jeho nepřítomnost je neomluvitelná, a Judas Priest mu se stejnou pravidelností odpovídal že ho to opravdu mrzí, ale fakt kurva do píči nemůže. Až se jednoho dne atmosféra planety Země zachvěla, když se do ní druhou kosmickou rychlostí vnořila novotou zářící bílá isarnská kosmická loď, aby v ní přeměnila svou vysokou rychlost na teplo a zamotala tak hlavu všem ufounologům, doufajícím že je jednoho dne unese a znásilní mimozemšťan. Judas Priest sice de fakto mimozemšťanem byl, nicméně myšlenka na znásilnění nějakého ufounologa mu byla naprosto cizí. To z několika rozličných důvodů. Jednak je naprostá většina ufounologů samčího pohlaví a v případě že se mezi nimi vyskytnou samice, není většinou o co stát. Isarňan by také nikdy nikoho neznásilnil. Nemá to za potřebí (Judas Priest už vůbec ne). A v neposlední řadě měl Judas Priest stále hlavu plnou Isary, i když se ho stále ještě při pomyšlení na ni zmocňovala Nasranost. Nicméně, onu novou bílou isrnskou kosmickou loď opravdu pilotoval Judas Priest a po aerodynamickém zbrzdění ji navedl směrem nad Motol a poté ji elegantně zaparkoval před klub U Vojáka. Vypnul atmosferické proudové motory, potom jeden po druhém všechny energetické okruhy, mimo NSSDT a ještě chvíli uvolněně poseděl v kokpitu. Poslouchal jak dobíhají systémy lodi a vdechoval typický uklidňující pach její kabiny. Potom otevřel dvířka, ocenil že tady se konstruktéři obešli bez palubních schůdků, a vydal se ke dveřím klubu. Za kulatým stolem seděl Brutal s nějakým Pozemšťanem. Judas Priest v něm poznal náboženského blouznivce Montsegura Michela, fanatického křesťana, který všechny s jiným vyznáním než katolickým pokládal za satanisty. Za satanisty tudíž nutně považoval i naprosto všechny mimozemšťany, neboť ti samozřejmě katolicismus, potažmo křesťanství, ani neznali. Nicméně Brutal s Judasem s ním docela rádi chlastali, protože když se trochu vožral, byla s ním jinak docela rozumná řeč.

Judas Priest otevřel důvěrně známé dveře s klikou nahoru, vstoupil do onoho kultovního místa a vydal se ke kulatému stolu vedle baru aby se pozdravil s Brutalem a Michelem. "Zase's tu dlouho nebyl." Vyčetl mu Brutal. V zápětí ale dodal: "Ale zase si vo nic nepřišel. Pivo je pořád stejně hnusný. Já teď radši piju Kelta." "Já si dám čajíček," řekl skoro omluvným tónem Judas Priest. "Ses posral nebo co?", nemohl svým uším uvěřit Brutal. "To ani ne, i když z toho piva tady bych se posral určitě. Ale na Isarně se změnila spousta věcí. Začali sme dbát o interplanetární politiku a tak trochu nás začalo srát že většina ostatních ras v Galaxii si o nás myslí že sme vožralové a kosmičtí vágusové. Takže sme šli trochu do sebe. Všichni obyvatelé planety Isarna se zavázali že půl roku nebudou chlastat. Vůbec. Půl roku žádnej alkohol. Ať ostatní viděj že to dokážeme. Taky sem si našel práci a pořídil novou kosmickou loď se zdokonaleným Nasranostním reaktorem. Vono došlo na změny i v týhle oblasti. Liga pro ochranu lensaqorů prosadila zákaz vychovávat z nich alkoholiky, takže se pro naše lodě musely vyvinout nový reaktory, kterým stačí Nasranost emitovaná při normálním stavu vědomí. Už se nemusím Nasírat ani při rozjezdu nebo brzdění. Je to pičo fakt kurevskej pokrok!" "Aha," řekl Brutal, "takže něco na způsob intelektuální revoluce..." "No, něco takovýho. Ale docela by mě pičo zajímalo, kde je Blujá On?!" No nevim," odpověděl Brutal. "Říkal že by se tu měl ukázat, ale zatím tu není."

V tom byla jajich pozornost odvedena, neboť v odlehlé části taverny zablikalo projekční zařízení a za doprovodu jakýchsi zběsilých zvuků začalo promítat životopisný sestřih o strastiplném přechodu několika chrabrých Gnonů ze severního okraje Galaxie na jižní. Hrůzu nahánějící vyprávění o setkáních se Skrytou Hmotou uprostřed tloušťky galaktického disku zcela zastínil fakt, že si k cestě vybrali ascendalský útočný transportér, stejný jako je U Vojáka vystaven, ovšem na rozdíl od něj bez úpravy pro pobyt humanoidů na jeho palubě. "Pičo," pravil Judas Priest, "ta moje stará loď sice nebyla už nejakej čas na technologický špičce, dělala bordel, často se jí přehříval reaktor a cestovat s ní na delší vzdálenost taky nebyla ůplná prdel. Ale opravdu sem nikdy nemusel srát do posranejch plenek, pít vodu vyrobenou ze chcankovýho recyklátu a při rychlosti jen desetkrát převyšující rychlost světla si připadat jako ve ždímačce. Jenom čekám kdy řeknou že si žrádlo museli vyrábět ze sraček..." "To příde, neboj." Odtušil Brutal. "A asi bych šel někam jinam. Ti Gnoni mě rzčilujou. Choděj v sukni s velkým výstřihem na tý svý světle fialový prdeli a myslej si vo sobě kdoví jakej neudělali vobjev když si z řitě vyšťouraj kus hovna. Ne, fakt na ně nemam náladu!" "No jo, ale kam půjdem?" "No," zamyslel se Brutal. "Seš tu se svojí novou kosmickou lodí. Co kdybys nás hodil na moji planetu, Tobur? Nakonec je v soustavě ŘPX, jako Isarna, takže by sis moc nezajel, pochlubil by ses lodí a u nás znám knajpu kde maj i nealkoholický pivo." "Klidně. Pičo Michele, jedeš s náma?" Michel, který si ještě stále myslel že promítaný životopisný sestřih je nějaký sci-fi film a že Brutal s Judasem Priestem si svůj mimozemský původ vymysleli, se patrně domníval že akorát autem pojedou do jiné hospody, takže řekl: "Jasně."

Všichni tři tedy vyšli před Vojáka. Svou loď napoprvé spatřil pouze Judas Priest. Protože byla maskována polem NSSDT (NeSer Se Do Toho), ostatní si sice byli vědomi že před nimi něco stojí, ale srali na to, dokud Judas neotevřel dvířka a nevybídl je aby nastoupili. Pak už se do toho měli co srát, tudíž loď uviděli. "A kurva!", vydralo se z úst Michelovi. "Co blbneš? To's ještě neviděl isarnskou kosmickou loď?", snažil se ho uklidnit Judas Priest. "Sice není moc velká, a už se vyráběj i technicky dokonalejší, ale je opravdu docela spolehlivá a pohodlná. Ani zátah nemá špatnej..." Michel zprvu panicky odmítal nastoupit. Brutalovi se však do něj podařilo vpravit téměř velou lahev vodky. To zabralo. Michel se vzpamatoval a do lodi nastoupil. Judas Priest aktivoval systémy lodi a spustil proudové motory. Stiskl tlačítko aktivující režim kolmého vzletu a posunul plynové páky na doraz. Hluk v kabině nepřesáhl takovou hodnotu aby v ní znemožnil plynulou konverzaci. Kosmická loď se pomalu zdvihla a začala akcelerovat. Po přechodu do vodorovného letu zapnul Judas Priest přídavné spalování a zrychlení je zatlačilo do příjemně tvarovaných sedaček. Za necelých pět minut se octli mimo atmosféru, na oběžné dráze okolo Země. Judas Priest zkontroloval navigační údaje v palubním počítači a aktivoval Nasranostní pohon a existenční transformátory. Během několika sekund dosáhla loď rychlosti, jež deset tisíc násobně překračovala rychlost světla. "No dobrý," pochválil loď Brutal. Michel toho po celé lahvi vodky moc nevnímal.

Asi po dvou hodinách dorazili do soustavy ŘPX. Judas zpomalil a vypnul existenční transformátory. To se ovšem neobešlo bez určitých doprovodných jevů. Přechod do plné existence byl velmi brutální. Brutalovi se pojednou zdálo, jako by se rozprsknul do prostoru a v zápětí se zhroutil do hluboké propasti a hlavou narazil na její tvrdé dno jen pro to, aby posléze zjistil že nechal klíče doma schované v pingpongovém míčku, který se mu ztakutálel do akvarijní rybky kterou procedil skrz zuby jeho počítač. Monségurovi Michelovi vyprskla vypitá vodka nosem. "DO KKKUUUUUUURRREV!," ulevil si Brutal. "Ty's nás asi zapoměl na něco upozornit!" "No jo," pokrytecky se usmál Judas Priest. "Uz sem si na to tak zvyk ze mi to úplně vypadlo. Víš, jak sem pičo řek, nemusím bejt při změně rychlosti Nasranej. Dlouho sme si kurva lámali hlavu jak s minimem Nasranosti přejít na konci letu na těch pitomejch existenčních transformátorech do plný zkurvený existence. No, vono de prakticky vo to, že jenom tak je vypnout je nemůžeš. To by ses vlastně v reálu musel chvíli pohybovat jako hmotnej objekt rychleji než to posraný světlo, což nejde. Nebudeme se pičo hádat vo tom jestli to de nebo ne, prostě se to zatím nikomu nepovedlo, jedna zmrdaná teorie pičo říká, že by ses asi rozpad na zasraný atomy a ty by se asi rozpadly na debilní subatomární částice. Což by se ti asi nelíbilo. Připadal by sis pak hůř než než jedinej bílej ve vojenský sprše plný nadrženejch negrů. Takže se teď do našich lodí montuje ABS, znamená to Absurdně Brutální zpomalovací Systém. Je to takový zkurvený zařízení, který mění realitu kolem zpomalující lodi. Funguje na principu absurditních šoků, jeden takovej zkurvenej šok sme právě absolvovali."

Judas Priest po chvíli hledání parkovacího místa přistál před knajpou na Brutalově planetě a konečně si dal pivo, i když nealkoholické. Potom se s Montségurem Michelem začali přít o křesťanství. Debata neměla dlouhého trvání. Silné toburské pivo s tajnými toburskými přísadami a předešlá lahev vodky se na Michelovi podepsala. Upadl do jakéhosi stavu euforie, kdy sice nemohl už mluvit příliš plynule či srozumitelně, avšak ať pil, jak pil, alkohol mu nepůsobil žádnou nenapravitelnou újmu na zdraví. Judase Priesta sedícího na suchu to poměrně brzo přestalo bavit a tak odletěl domů. Brutal s Michelem vyrazili na chrabrou a pamětihodnou zteč, během níž padly zásoby alkoholu několika dalších podniků. Potom Brutal naložil Michela na mimoprostorový autobus, jehož trasa, i když zatím velmi sporadicky, vedla až na Zemi. Michel okamžitě usnul. Když se probudil, civěl na něj jakoby gumový zelený obličej připomínající hlavu krávy a za rukáv ho tahalo zelené chapadlo s fialovým konečkem. "Hej pane," promluvilo na něj zelené, napůl chobotnicoidní, napůl krávoidní stvoření v tmavě modré uniformě. "Do zasraných prdelí, už jsme na Zemi. Jestli hned nevystoupíte, jedeme dál, musíme splnit jízdní řád. Pak by jste to ale měl do posrané ředkvičky kurva daleko!" Michel se leknutím nemohl ani pohnout. Krávochobotnice ho popadla za ramena a vyhodila z mimoprostorového autobusu. Michel se natáhl na chodník kousek od svého baráku. Vstal, zjistil že je v pořádku a šel se domů vyspat. Ráno pak roztřeseně volal Brutalovi že měl hrozný sen, ve kterém se mu zdálo že se spolu s ním a s Judasem Priestem ocitl na jiné planetě a ještě další hrozné věci, a kterým ho chtěl bůh varovat před nezřízeným pitím.

áááNetrvalo příliš dlouho a Judas Priest se znovu octnul na Zemi, U Vojáka. Nastal čas, kdy pozemská civilizace vzešlá ze severozápadní části Evropy slaví keltský sabat Samain. Zatímco Keltové při oslavě tohoto svátku obcovali s mrtvými, jejich současní středoevropští potomci se zpravidla spokojí s konzumací zvýšeného množství ethylakoholu. Zcela vyjímečně dorazil Juas Priest k Vojákovi jako první. Zastihl Zornu, kterak provádí podzimní výzdobu lokálu podzimem zbarveným listím. Aby lépe zapadl do prostředí, vetkl si do vlasů několik lístků a řekl si o čaj. Asi za půl hodiny dorazili Brutal a Tomus. "Zendor asi nepřijde, co," zeptal se Judas Priest Brutala. "Možná příjde, ale spíš pozdějc." V tom se setmělo a pomalu se otevřely dveře. Nejdřív se objevila kosa a po té ponuře vypadající temná postava v kápi. Hospoda ztichla. "To je Blujá On!" Zvolal Tomus. Blujá On si stáhl kápi a šel si přisednout. "Sem slyšel že už tu neděláš!", oslovil ho Brutal. "Cože?", přidal se Tomus. "Jak to?" "Ale," řekl nasraně Blujá On. "Když je holt někdo debil, tak je to prostě debil." "Počkej, co udal za důvod?" "Chyběly tu nějaký věci, no a protože jsem tu v inkriminovanou dobu prokazatelně vůbec nebyl, tak z toho ten imbecil zákonitě musel vydedukovat že jsem to byl já." "No to je píčus!", ulevil si Judas Priest. Brutal zavrtěl hlavou: "No jo, když má někdo malýho čuráka, musí si testosteron vybíjet jinak, třeba si hrát na velkýho šéfa..." "Ale dostane deku," pravil Blujá On temně. "Uvidíte že nekecám, prostě dostane přes držku!" Řekl to zastřeným hlasem a v očích se mu zablesklo. Všem u stolu zamrazilo v zádech a plně uvěřili že jeho slova bude následovat čin...

Judas Priest si musel odskočit. Když se vracel kolem pípy, uvědomil si že ho někdo volá. "Chcngxi, seš to pičo ty?" Musel se hodně soustředit, aby rozuměl slabému telepatickému spojení. "Jo, Judasi jsem to já..." "Proč pičo vysíláš tak slabě, stalo se ti něco?" "Nepřerušuj mě Judasi! Mám málo času, umírám. Ten měňavec nás zachránil jenom pro to že chtěl získat mé telepatické schopnosti." "Ale pičo jak?" "Je to v tom pivu. Tím že zachránil i tebe si získal mou důvěru, takže jsem si nevytvořil žádné ochranné mechanismy. To pivo pomalu odplavuje moji genetickou výbavu, aby ji mohl použít pro sebe. Mě to bohužel nevratně poškozuje." "Rychle," zařval Judas Priest a zalomcoval pípou. "Musím tě z tý zasraný pípy dostat!" "Je pozdě Judasi... posílám do tvého mozku telepatický balíček s informacemi pro mé druhy... zaleť na mou planetu Kvasanex a nech je ať si ho vyzvednou, řeknou ti pak co bych chtěl abys udělal dál.... slib mi že to uděláš!" "Pičo, slibuju, sbohem kámo, budeš mi chybět." Chcngx se navždy odmlčel. Judas Priest ze sebe vyrazil duirský válečný pokřik a vykonal posvátný rituál pro poctu Něčí Nadcházející Smrti.

K Vojákovi dorazil Zendor, obtěžkán těžkým kulometem. Judas Priest si zbraň se zájmem prohlédl. "Pičo, tohle možná budu potřebovat!"

íéé

Judas Priest se, jak slíbil nebohému Chcngxovi, vydal na jeho planetu Kvasanex. Byla situována ve sluneční soustavě u malého slunce, jemuž Kasenčané říkali Chorowxoy, na samém okraji Galaxie. Judas Priest tam docela rád cestoval. Většinu povrchu planety totiž pokrývalo jakési teplé bahno, jež bylo příjemně cítit procesem kvašení a na víc v něm tu a tam byla roztroušena jezírka která tu obsahovala to nejlepší pivo, jaké se dalo v Galaxii ochutnat, tam nejkvalitnější a nejuleželejší whisky, a jinde třeba to nejfantastičtější červené víno. Zkrátka, zcela záleželo na fantazii jeho obyvatel. Judas Priest přistál se svou lodí poblíž jezírka whisky, neboť se mu tento nápoj zdál dost důstojný k řádnému rozloučení se s Chcnxem, zbytky jehož kultury přivezl k řádné recyklaci do jeho domoviny. Možná si vzpomínáte že všichni Isarňané, kteří se v dané době nacházeli na Isarně, se zavázali že půl roku nebudou chlastat. Tato úmluva se však nevztahovala buď na ty Isarňany, kteří nebyli v době slibu na domovské planetě, to se týkalo třeba Judasova bratra Brörelixe, který byl v inkriminovaný čas na planetě Deflorance, nebo na ty, kteří se momentálně nachází na planetě Kvasanex, protože pokud by se tam návštěvník nevožral do bezvědomí, považovali by to tamní obyvatelé za urážku a Isarňanům přece nyní jde především o interplanetární politiku...

Judas Priest vystoupil z lodi a na znamení přátelského pozdravu místním se dlouze napil z jezírka whisky. Zachutnala mu natolik, že pouze u jednoho loku nezůstalo. Potom Chcngxovým druhům vyložil situaci a nechal je vyzvednout si telepatický balíček. Byl zkomprimovaný, tudíž nekompatibilný s myslí humanoida. Jeho obsah mu museli vyložit Kvasančané. Díky jejich telepatickým schopnostem mohl komunikovat s celou populací planety současně. "Tak jak ho mám piča pomstít?", zeptal se Judas Priest. "On už se vlastně pomstil," odpověděli mu Kvasaňané. "Provedl hloubkovou analýzu V. fyziologie a poslal nám návod. Stačí když vytvoříme jistou chemikálii, kterou mu dáš a on ztratí své schopnosti měňavce. Pak bude zranitelný a je možné že si ublíží sám, protože nebude zvyklý na to že se může zranit." "Ale jak mu tu látku kurva vnutím?!" "Je to jednoduché," pokračovali Kvasenčané. "Dáš mu ji do chlastu. Nabereš si tady chlastu, kolik pobereš, hodíš to do flašek a vyměníš za chlast co je U Vojáka. Nemusíš se bát, pro jiné rasy než pro Qeďany je to neškodné." "A co když se tam náhodou objeví jinej zasranej Qeďan?" "Tim líp, jistě si z hodin dějepisu pamatuješ že se nás několikrát pokusili kolonizovat a zotročit. Vždy nás zachránili Isarňané a Toburané se svými zbraněmi, proto jste tu také vždy vřele vítáni." "No jo, vlastně," vzpoměl si Judas Priest. "Takže s těma kurvama máte tak jako tak nevyřízený účty. No, tak jako tak vím že tenhle posranej tejden má Voják zesraný třináctý narozenina a ten zkurvysyn tam určitě bude! Jak dlouho vám to bude trvat?" "Asi hodinu." Zatímco Kvaseňané vytvářeli onu chemikálii, Judas Priest se blaženě vypíjel z reality.

Po částečném vystřízlivění naplnil Judas Priest nádrže své lodi neskutečným množstvím alkoholu (proto tam ty nádrže také byly montovány) již promíchaného s protiqeďanskou zbraní a vydal se zpátky na Isarnu, aby jej stočil do lahví s padělanými etiketami. Poté přiletěl na Zemi a pomocí NSSDT se mu nenápadně podařilo vyměnit všechen chlast v lahvích. Večírek na oslavu Vojákových 13. narozenin měl začít každou chvíli... ýýýíůč

Kratce po Vojakove narozeninach se Judas Priest blizil k Vojakovi, kdyz v tom se z poza dveri ozval straslivy vykrik. Z klubu se vypotácel Monntségur Machil. V obliceji celý bledý. "Rychle! Záchranku! Alfonsa Borsalina něco kouslo!" "Alfonsa Borsalina?", podivil se Judas Priest. "On si tak zase rika?" Machil po něm vrhnul netrpělivý pohled. "Pokud vim, menuje se tak! Ale teď to chce sanitku!" Judas Priest vesel do klubu. Ve vnitř ležel už docela pokojně na jedné lavici Borsalino a spokojeně si pokuřoval. Pravou nohu měl od kyčle dolu zcela rozdrásanou. Judas Priest rychle zabouchl dveře a zavolal Brutalovi, ať okamžitě přiletí k Vojákovi. Bylo mu totiž jasné že podobné zranění dokáže způsobit jedině kosmický mol a s jejich hubením mají největší zkušenosti právě Toburané. Brutal byl právě na cestě, takže se za krátko ukázal. "Kde se tu mohl vzít kosmický mol?" "Pičo nevim," řekl Judas Priest a zapnul si raponidovou kombinézu. "Ale je tam!" Brutal nakouknul dovnitř. "A je podle všeho pořádně velkej. Jedu pro Zdendora!"

Asi za čtvrt hodiny se Brutal vrátil i se Zdendorem a jeho těžkým kulometem. Zatímco Brutal s Judasem Priestem vešli dovnitř, Zdendor zalehl u dveří s kulometem. Judas Priest oběma rukama pevně svíral toulec svého meče z modré duirské oceli a pod rapodinovými rukavicemi se mu potily ruce. Kopnutím otevřel dveře na hajzl. "Bude tam!" "Dobře! Zkus ho vod tamtud vyhnat.", poradil mu Brutal. "Přihrajte mi ho! Ja si ho vosmažím!", procedil skrz zuby Zdendor. Judas Priest prošel kolem umyvadla a na mušli spatřil kosmického mola, jak dojídá zbytky Borsalinovy nohy. Jakmile ho mol spatřil, vystartoval po něm. Judas Priest ze sebe vydal duirský válečný pokřik a mečem mola odhodil ven ze dveří, přímo do rány Brutalovi. Ten po něm několikrát vypálil ze své laserové pistole. Molovi to sice nikterak moc neublížilo, nicméně ho to poněkud vyvedlo z míry a odlétl dál, směrem ke vchodu. Tam už si na mola ovšem brousil zuby, či spíše svůj těžký kulomet, Zdendor. Stačilo pouze stisknout spoušť. Zdendorův těžký subatomární kulomet ze sebe vychrlil mohutný proud částic urychlených téměř na rychlost světla. Vzduch se zaplnil namodralým světlem a mohutným zahřměním. Kosmický mol se rozprsknul na všechny strany. Bohužel i se zadní stěnou hospody. "Já chci ještě!", žadonil Zdendor.

K Vojákovi dorazil Borsalinův přítel, také Qeďan. Podal Borsalinovi ruku. "Sakra, tohle jsem nechtěl! Kdybych věděl že to dopadne takhle, tak bych sem toho mola nebral!" "To nevadí," odpověděl mu Borsalino. "To doroste." Jeho přítel jen povytáhl obočí. "Myslíš? A zkusil jsi od Vojákových narozenin změnit tvar? Myslím že se nám ta proklatá bakterie pěkně pomstila..." Alfonso Borsalino ze sebe vydal zoufalý výkřik...