II – Únos

 

        Když se vrátil, všimnul si pootevřených dveří. Přece by nebyl tak neopatrný, pomyslel si. Rychlým pohybem z vnitřní kapsy bundy vyndal malou fázovací pistoli a nakouknul dovnitř. Škvírou viděl, že se uvnitř svítí a změny v jasnosti světla dávaly tušit, že se tam někdo pohybuje. Přemýšlel, zda se má do bytu vkrást tiše nebo tam prostě vtrhnout. Pokud se tam pokusí vkrást a oni budou v pro něj nevýhodné pozici, přijde o moment překvapení.

 

        No tak co, řekl si a ramenem rozrazil dveře a kotoulem se vrhnul vpřed. Během otočky zaregistroval humanoidní postavu stojící ve dveřích komory naproti vchodovým dveřím. Byl to určitě Lesuriot, ale nebyla to Suzanne. Jören vypálil z fazeru energii na omráčení, ale nezvaný host měl na sobě nějaký druh ochranného oděvu. No to je nadělení, teď ho budu muset buď zabít, nebo zmlátit do bezvědomí!

 

        Odhodil fazer, který stejně nikdo jiný než on nemohl použít a vtrhnul do komory za vetřelcem. Jejich těla s třeskotem narazila na poličky na zadní stěně. Lesuriot byl o půl hlavy vyšší než Jören, ale podle očekávání byl i rychlý a mrštný a snadno se mu vykroutil. Snažil se vytáhnout nějakou zbraň, ale ta se mu patrně zadrhla v kapse. Jören se co nejprudčeji otočil a dobře mířeným zvedákem mu přerazil čelist. Lesuriot padl na znak a zůstal ležet. Okamžitě ho přeskočil a prohledal ostatní pokoje, jestli tam není někdo další. Nebyl.

 

        Zavřel vchodové dveře a dotáhl Lesuriota v bezvědomí do kuchyně. Položil ho na stůl a chrstnul mu do obličeje sklenici vody. Lesuriot zamrkal a zachroptěl, z úst se mu řinula krev. No ten mi toho asi řekne, sakra. Vytáhnul svůj armádní nůž, který u sebe často nosil a přiložil ho vetřelci ke krku.

        "Kde je Suzanne?"

        Lesuriot jen tiše chroptěl.

        "Jak chceš!"

        Propíchl mu ruku, až se nůž zabořil do desky stolu.

 

        Lesuriot zařval, ale brzy toho nechal, asi ho při tom dost bolela zlomená čelist.

 

        "Tohle asi bude dlouhá noc" zaprorokoval si Jören "ale já to z tebe dostanu, kdybych ti měl z kostí odřezávat maso po kouskách!" Tvářil se, jak nejhrozivěji dovedl.

        "Dovedu tě tam" zachroptěl nakonec Lesuriot. Zřejmě usoudil, že je to jeho jediná šance přežít.

       

        Jören ho pevně spoutal a odtáhnul k Suzanninu Mini Cooperu.

        "Ne aby tě cokoliv napadlo" zachrčel mu výhružně cestou do ucha "energie je nastavená na zabít a zničit. Ale první výstřel tě stejně nezabije, protože budu mířit, hádej kam?"

        Vrazil mu pistoli do koulí. Lesuriot očividně chápal.

        "Jeď k Hillingdonu, je tam zavřená stanice metra" zasípal namáhavě skrz zuby.

        Nebylo to daleko, byli tam během několika minut.

        "Ne tady" řekl Lesuriot když zastavil „tohle je nová stanice, támhle" naznačil hlavou "byla stará, kterou zdemolovali."

        "Tak se příště vyjadřuj jasně, blbečku" rozjel se znovu Jören.

        Když byli na místě, vytáhl Lesuriota z auta a zeptal se co dál.

        "Teď musíme zazvonit, blbečku" vrátil mu impertinenci.

        "Tak zazvoň, budeme vyjednávat."

        "To bys mi musel buď rozvázat ruce, nebo mi vytáhnout z kapsy komunikátor."

 

        Jören ho částečně rozvázal. Lesuriot celkem popravdě komusi nastínil celou situaci, včetně toho faktu, že mu jakýsi Isarňan míří fázovací pistolí na šourek a požaduje vydání Suzanne. Zakrátko se otevřel na chodníku velký poklop a z něho na plošině vyjel nahoru Areschlochan mířící taktéž fázovací pistolí Suzanne na podbřišek.

 

        Jestliže Jören mířil Lesuriotovi pistolí mezi nohy, byl to projev zvráceného humoru, který mají Isarňané společný s Pozemšťany. Na tom že Areschlochan mířil tamtéž Suzanne, se spíš podepsal fakt, že sami Areschlochani mají mozek v podbřišku, takže to asi učinil zcela automaticky. Areschlochané nemají hlavu. Oči mají umístěné na ramenou a ústa úplně nahoře mezi rameny. Ale protože je o nich známo, že se vyžívají v různých prasárnách, tak vlastně kdo ví…

        "Tak jo" řekl Jören co nejautoritativněji jak uměl "vyměním Suzanne za tohohle blbečka. Já ho živýho nepotřebuju, takže mu klidně ustřelím koule a pak mozek."

        Na Areschlochanovi bylo vidět, že z nějakého důvodu by měl radši naživu oba. Možná je tu něco, co mu Suzanne neřekla.

        "Dobře" řekl Areschlochan lehce slizkým hlasem "pošli ho ke mně, já ti pošlu tu holku."

        "Měl bych ti ještě něco říct" ozval se Jören "když byl v bezvědomí, nacpal jsem tomu blblečkovi do prdele čtvrt kila C-4 s dálkově odpalovanou rozbuškou. Takže jestli teď pustím tohle tlačítko" poukázal ve své levé ruce před chvílí koupený jasně zelený zapalovač Cricket "jeho střeva profoukne taková malá jaderná puma. A jestli nechceš, aby se mu to stalo, tak s ním teď tak deset minut nebudeš moc hýbat a necháš nás v klidu odjet. Já to deaktivuju, až se budu cejtit v bezpečí. Můžeš mu to potom vyndat."

        Poslední větu pronesl protáhle a s ironií v hlase a zahýbal obočím.

 

        Areschlochanovy oči tázavě zamžouraly na Lesuriota. Ten jen rezignovaně pokrčil rameny. Areschlochan vydal drnčivý zvuk a zakoulel očima, znak velkého rozčilení. 

        "Tak ať to máme za sebou!"

        Postrčil Suzanne dopředu. Jören postrčil Lesuriota. Když se míjeli se Suzanne, zdálo se mu, že se znají.

 

 

        Rychle jí strčil do auta a odjel. Byla dost spoře oděná, na to jaká byla zima, ale jinak se zdála v pořádku. Dojel k jejímu bytu a vyzval ji, aby si vzala, co nejvíc potřebuje, zatímco balila, netrpělivě přešlapoval. Pak je odvezl do Illfordu, kde si předchozího dne pronajal byt. Až pak si oddechl. Pevně Suzanne objal a starostlivě se jí ptal, jestli je všechno v pořádku.

        "Jsem v pořádku. A mám pro tebe celkem důležité informace. Je tam i tvoje posádka."

        "Možná jsou i další informace, které bys mi mohla říct. Jednak se mi zdálo, že pro toho Areschlochana máš živá větší cenu, než kdybys byla jen jakákoliv Lesuriotka a pak to vypadalo, že se s tím blbečkem s přeraženou čelistí znáš."

        "Znám" přisvědčila "je to sám předseda nové vlády a já jsem byla v radě ochrany planety před tím, než stará vláda padla. Jsem tedy jedním z lidí, kteří znají kódy k obranným štítům Lesuriotu. Před tím než jsme opustili planetu, domluvili jsme se, že kódy nepředáme. Je nás dvanáct, každý známe dva ze dvanácti kódů. Oni teď můžou štít používat jenom zevnitř a nemůžou kódy změnit, pokud nevymění počítače, které je řídí, což zatím asi neudělali. Ale kdybychom kódy předali někomu řekněme, kdo by chtěl současnou vládu svrhnout, mohl by ochranné pole vypnout."   Podívala se na něj se směsicí obav a odhodlání.

        "Pomohla by nám Isarna?"

        Pohladil jí po receptorech.

        "A zbývá nám snad něco jiného?"

        "Budeme muset tedy sami najít všechny ostatní držitele kódů. A já nemám tušení, kde někteří jsou."

        "Kdybych se tam opravdu moc chtěl dostat, stačí mi padesátka Mjölnirů nebo dva Savage a prorazím jakékoliv známé planetární ochranné pole."

        A stačil by i jediný Mjölnir, pokud by použil kanon KCX v „hyper“ modu, Ale to byla velmi tajná informace.

        "A naděláš při tom na planetě strašnou paseku" zhrozila se Suzanne.

        "Víš, že náš ekosystém je o dost křehčí než váš nebo pozemský." 

        Pak se pobaveně koutky úst usmála.

        "Tys mu vážně do zadku nacpal bombu?"

        "Ale ne, ale naštěstí mi to spolkli. Jinak by nás asi nenechali odjet."

 

        Zatímco Suzanne usnula, Jören se pokoušel přes svůj komunikátor dovolat případných posil, aby mohl osvobodit své druhy a posádku výzkumné stanice. Signál zesiloval subprostorový vysílač v jeho Mjölniru, který schoval do moře nedaleko Londýna. Slaná voda motorům zrovna úplně nesvědčila, ale nedalo se nic dělat. Díky NSSDT by sice klidně mohl téměř stometrový Mjölnir zaparkovat do Hide Parku a necvičené oko by si ho ani nevšimlo, nicméně menší problém by nastal v případě, že by to nějaký rekreační běžec v plné rychlosti napálil do pro něj neviditelné podvozkové nohy. V ten moment by pro něj přestalo NSSDT (NeSer Se Do Toho) pole účinkovat, protože vzhledem k tomu že by mu Mjölnir, jakkoliv pasivně zlomil nos, už by se do toho asi měl co srát a mohl by ho ukázat i dalším.

 

        Zahlédl na příjmu Anneh, ale přestože byly jeho zprávy evidentně doručeny a přečteny, ani se nenamáhala odpovědět a zřejmě je i smazala. Tak ho to dožíralo, že komunikátorem málem hodil o stěnu.

 

        Nakonec se ozval jeho bratr a Mio. Sdělovali mu, že Lesurioti spolu se zbylými areschlochskými a ascendalskými jednotkami vytvořili mohutnou blokádu, kterou nepozorovaně proniknou jen jednotlivé a co možná nejmenší lodi. Isarna a Tobur sice formují své svazy, ale to zabere nějaký čas. Jörenův bratr Persi byl spolu s Miem na cestě se svou subkompaktní  lodí WTF8k přesto, že se dosud plně nezotavil ze zranění rukou, které utrpěl na poslední misi. A Mio mu prý v nákladovém prostoru veze překvapení. Mohli tu být další den.