NASRAT! 6

Osamocená isarnská loď prolétala mimoprostorem ohromnou rychlostí poblíž Sluneční soustavy. Byl to Judasův neforsážovaný Thor M a mířil z jeho domovské planety Isarna na Arachnor. Na palubě byl Judas Priest s Alicem Cooperem a svým nasraným, ale už nikoliv notorickým lensquorem jménem Lobo. Jistě si pamatujete že lensaquor je až na modře svítící oči pozemským králíkům podobné zvíře z isarnské fauny a že je Isarňané ještě nedávno využívali jako zdroj Nasranosti pro své Nasranostní reaktory během letu. K tomu aby byli skutečně Nasraní z nich náročným výcvikem vycvičili notorické alkoholiky a pak je během letu drželi na suchu. Nicméně liga pro práva lensaquorů nedávno prosadila radikální změny a všichni použití lensaquoři byli detoxikováni a byla jim dána svobodná volba zda chlastat či nechlastat. Kupodivu bylo zjištěno že po mnohasetletém soužití v symbióze s humanoidy (bylo by-li možno takto hovořit o Isarňanech) a vyspělou technikou jsou to velmi inteligentní zvířata schopna dokonce řešit i různé nepředvídané situace schopná přes speciální interface komunikovat s počítačem a přes něj v dvourozměrném prostoru ovládat pohyblivé stroje vybavené elektronicky sprostředkovaným řízením. Jejich psychologický profil sice prokazoval že měli-li se rozhodnout mezi několika alternativami, prakticky nikdy nevybrali tu správnou, nicméně vzhledem k faktu že tímto se nijak vyjímečně neodlišovali od 99,99% vzorku isarnských pilotů, bylo jim umožněno zařadit se jako plnohodnotní členové posádek isarnských kosmických lodí. Ty byly nyní konstruovány tak aby vystačily s Nasraností emitovanou jistým stupněm vlastního vědomí naprosto přirozenou cestou. Lensaquoři, krom toho že měli i nadále poskytovat stejně jako zbytek posádky jistá kvanta Nasranosti, na nich měli za úkol provádět komunikaci s počítačem a méně náročné navigační výpočty v případě že byl pilot zahlcen jinou činností nebo dokonce ožralý. Jisté problémy pochopitelně nastávaly, a to buď z toho důvodu že lensaquoři se neumí orientovat v trojrozměrném prostoru nebo z toho důvodu že se vožrali spolu s pilotem. V obou případech to znamenalo většinou značnou objížďku nebo dokonce vracení se na druhou stranu. Při enormní rychlosti dosahované isarnskými kosmickými loděmi to však nepředstavovalo závažný problém a Judas Priest měl svého lensaquora Loba upřímně rád.

Již bylo popsáno jak je obtížné vést útok na isarnskou kosmickou loď letící částečně mimoprostorem na Nasranostní pohon. Lze například destabilizovat funkci jejího pohonu buzerační minou nebo na ní lze navést superprostorové torpédo, tedy pokud útočník zná přesně místo a čas aktivace pohonu a přesný kurs lodi. Má to ale háček, isarňané velmi pečlivě tají nejdůležitější fakta o svém fenomenálním pohonu, a tak neexistuje torpédo které by bylo schopno isarnskou loď dohnat, musí na ní být odpáleno z přední polosféry, což vyžaduje přesné načasování pomocí subprostorové komunikace. Ta má ovšem spoustu nedostatků a prakticky nikdy si nikdo nemůže být na 100% jist že informace šířící se téměř rychlostí tachyonu nebudou po cestě ovlivněny nějakou větší koncentrací hmoty nebo energie. Jenže tentokrát si to chtěl někdo pojistit. Pět subkompaktních jednomístných areschlochských zvědných lodí slídilo kolem planety Isarna. Zvědné lodi v přesně matematicky daných rozestupech vyslaly naráz subprostorovou zprávu když Judas Priest vylétl z atmosféry a přešel na Nasranostní pohon. Následně byly všechny zničeny obranným planetárním systémem. Nicméně zpráva vyslaná z pěti zdrojů umožnila příjemci se značnou pravděpodobností odfiltrovat vliv fluktuace hmoty a energie v Galaxii a vypočítat tak dráhu pro vypálená torpéda. Nejvhodnějším místem útoku se jevila oblast nedaleko Oortova mračna obklopujícího Sluneční soustavu. Tam se také uskupila formace areschlochských útočných lodí a čekala na svou kořist. Ve stanovený okamžik bylo odpáleno ne méně než dvě tísícovky superprostorových torpéd ve snaze aby alespoň jedno zasáhlo. A pokud možno aby zasáhlo životně důležitou část Judasovy lodi. Judas Priest nyní nechával do cívek existenčních transformátorů rvát ohromná kvanta energie odevzdávaná Nasranostním vakuovým reaktorem a loď dosahovala mimoprostorovými skoky naprosto fantastické ekvivalentní rychlosti měřené v reálném časoprostoru. Dosažená rychlost činila téměř 2400 násobek rychlosti světla, což bylo o čtyřsetnásobek rychlosti světla nad konstrukční rychlostí jeho lodi. Touto rychlostí by bylo možné za týden doletět na druhý konec Galaxie. Judas Priest si právě cpal dýmku purpurovým isarnským tabákem a nohy měl ležérně opřené o palubní desku. Do toho mu zněl naléhavý a mrazivě krásný hlas Tarji a jako pila ostré rify jejích speedujících chlapců, Alice Cooper něco kutil na své zabijácké kytaře a lensaquor Lobo si šťastně vypíjel mozek do bezvědomí. Prostě kosmická idilka. V tom se však rozezněl kolizní poplach. To bylo divné. Při danné rychlosti bylo možné prohasit si to klidně skrz tu nejhmotnější černou díru, protože loď při ní byla v mimoprostoru, mimo realitu, tak často že pravděpodobnost že se materializuje v blízkosti něčeho co by jí mohlo ublížit byla téměř nulová. Navíc by zde v takovém případě zapracovaly tlumiče reality jež mají normálně zajistit že se loď vůči reálnému časoprostoru nebude pohybovat rychleji než světlo a nic moc závažného by se nestalo. Judasi Priestovi však po minulé zkušenosti rychle došlo o co se jedná. Naštěstí ho to dostatečně Nasralo. Odhodil napůl nacpanou dýmku a zvýšil zatížení cívek existenčních transformátorů nadoraz a zároveň odjistil nouzový zpomalovací systém. "Kurvadopíčizasraný, zkurvený suprprostorový torpédo! ....... Kurva!", zařval a současně se pokoušel změnit algoritmus mimoprostorových skoků a dráhu letu. V tom se interiérem přenesl znatelný otřes a zatížení tlumčů reality vykázalo hodnotu blízkou 150% nominálu. To jedno z torpéd explodovalo velmi blízko, Judas Priest vlastně mohl děkovat jen ohromné rychlosti své lodi že je nerozmázlo po Mléčné dráze. "Kurvadopíči," zavrčel Judas Priest, jenže v tom se ozvala mohutná exploze. Další torpédo jim uštědřilo přímý zásah proti kterému byly bezmocné i tlumiče reality. Palubní počítač spustil poplach nejvyššího stupně - narušeny byly funkce zajišťující stabilitu samotného vakuového reaktoru. Judas Priest spustil sekvenci pro nouzové zpomalení spojené s odhozením reaktoru. Zoufale se během nouzových procedur snažil přinutit senzory lodi zachytit útočníky. Bojový systém těsně před nejzažším okamžikem pro odhození reaktoru zachytil formaci arschlochských útočných lodí. Judas Priest pln Nenávisti zorientoval svou loď spodní částí proti nim a odpálil reaktor "Sežerte si to vy zpíčený socani!". Loď dosud letěla nadsvětelnou rychlostí, ale v cívkách existenčních transformátorů byla naindukována tak ohromná kvanta energie že loď byla schopna bezpečně zpomalit i bez reaktoru. Ta snížila svou rychlost pod rychlost světla až uvnitř Oortova mračna obklopujícího Sluneční soustavu. Judas Priest spustil termonukleární plasmový pohon a snažil se snížit rychlost natolik, aby se mohl vyhnout všudypřítomným kometárním jádrům, přetížení dosahovalo dlouhodobě až 50 G a motory byly přetíženy natolik že uvnitř horkých částí došlo ke creepu materiálu. Mezitím explodoval vakuový reaktor.

Formace areschlochských lodí nestačila přejít na nadsvětelnou rychlost, takže byla explozí zasažena. Stopadesát sedum lodí bylo vymazáno s oblohy zcela beze stopy, pěti dalším se podařilo i přes vážné poškození překročit rychlost světla a zmizet a dvě byly poškozeny natolik že nebyly schopny vyvinout nadsvětelnou rychlost a zamířily tudíž také do Sluneční soustavy. Pozemští astronomové o několik hodin později zaznamenali extrémně silný energetický gamma záblesk jehož energie dokonce interagovala s atmosférami a magnetickými poli planet, včetně Země. I na Zemi se sice někteří vědci začali čistě teoreticky zabývat možností čerpání energie z vakua a dokonce i tušili možná nebezpečí jenž s sebou může přinášet při možném selhání, nicméně nepředpokládali že by se nějaká podobná nehoda mohla odehrát přímo za jejich prahem.

Pilotní kabina lodi se náhle podobala rozsvícenému vánočnímu stromečku. Svítily a ječely na něho všechny možné varovné kontrolky. "Do mrdky!", řval Judas a pěstí bušil do ovládacích panelů ve snaze poplachy potlačit. "Nemáme reaktor, hlavní zkurvený plasmový motory sou do píči skoro roztavený, ztrácíme zasranou atmosféru, co nevidět cívky zgurvenejch existenčních transformátorů vybijou zbytek energie v podobě gama záření který zlikviduje všechno živý v okruhu tisíce kilometrů a ještě ke všemu do zasranech areschlochských držek zkurvenejch...", odplivnul si, "sem přišel skoro vo polovinu svý metalový fonotéky!", otočil se k Alicovi, "no nenasralo by tě to?!" Alice si právě nevzrušeně obnovoval svou bojovou kamufláž (maloval se) a jen se ležérně zeptal: "A jekej je kurva do sraček další zpíčenej sračko postup?"

"No," Judas se podrbal nad čelem. Dělal to často když přemýšlel. "Nejlepší asi do píči bude když popadnem všechny zgurvený sračky co nutně do hajzlu potřebujem a naskáčem do zgurvenýho výsadkovýho člunu.... a to kurva FOFRÉÉÉÉÉM!!!!" Z cívek existenčních transformátorů se měla během dvaceti minut uvolnit zbytková energie ve formě gama záblesku. Judas Priest v rychlosti zadal do palubního počítače potřebná data pro automatické přistání na Plutu, popadl paměťovou jednotku se zbytkem své metalové fonotéky, lensaquora Loba, několik jednotek pro změnu vnímání u humanoidů (PSYAMP), pár lahví s MTV a pytlík isarnského tabáku a tak rychle jak mu to jen nulová gravitace dovolila proplul průlezem do střední části lodi sloužícího jako malý nákladový prostor a také jako jakási garáž pro výsadkový člun. Ten byl uvnitř speciální schránky z průhledné přesublimované oceli jež tvořila integrální součást lodi a shodou náhod se neuvěřitelně podobal Saabu 9000 se zamračeným čumákem. Alice Cooper už seděl uvnitř i se svou zabijáckou kytarou a sadou líčidel. Uvnitř sice nebylo místa jako v obyváku, přesto dost nato aby si tam člověk nepřipadal jako ve svěrací kazajce. Tento model se používal převážně pro cestování na povrchu civilizací obdařených planet, nicméně v případě potřeby se na jeho palubě dalo vydržet i déle než čtrnáct dní a jako záchranný prostředek tak plně postačoval. Uměl proniknout atmosférou terestrických planet, pohybovat se po jejich povrchu a s jistými omezeními i létat. Mohl též opustit atmosféru, nebyl však schopný dosáhnout či překonat rychlost světla. V zádi měl dva malé, ale výkonné plasmové motory včetně kompaktního fůzního reaktoru s hmotovým modifikátorem a jeden atmosférický proudový motor, které však prakticky zcela zaplňovaly objem kufru a středového tunelu a vpředu se skvěl ten nejůžasnější přeplňovaný čtyřválec který kdy kdo vyrobil a jehož turbíny vlastně tvořily s proudovým motorem jakési soustrojí. Isarňané mají smysl pro tradici a cestování co má styl, proto dodnes u jezdících strojů upřednostňují pístové spalovací motory.

Judas Priest spustil nouzovou sekvenci a dno lodi na kterém byl výsadkový člun připevněn bylo odstřeleno do Prostoru. Výsadkový člun byl záhy uvolněn a pomocí svých plasmových motorů se rychle vzdaloval z dosahu lodi. Judase a Alice Coopera opět zarazilo do sedaček zničující přetížení 50ti G. Člověk by podobné přetížení byl schopen vydržet nejvýše zlomek sekundy, nicméně Isarňané tak dlouho cestovali neuvěřitelnou rychlostí Vesmírem až se jejich organismus vysokým násobkům přizpůsobil. Jednalo se vlastně o evoluci. Jedinci kteří nesnášeli dlouhodobé přetížení byli znevýhodněni tím že nemohli létat loděmi překračujícími rychlost světla a tudíž byli málo atraktivní pro Isarňanky a neměli šanci na reprodukci svých genů. Postupem času se u isarnské populace vyvinula schopnost relativně snadno snášet dlouhotrvající vysoké přetížení umocněná mírnou genovou modifikací kterou si většina isarnských pilotů nechávala provést. Kosmická loď mezitím v automatickém režimu tvrdě dosedla na povrch oceánu zmrzlého metanu na povrchu Pluta a palubní biotronický suprpočítač vypnul všechny systémy včetně sebe. Judas Priest zorientoval výsadkový člun zadní části, kde bylo soustředěno nejvíc materiálu, směrem k ní. Vzápětí všichni zahlédli jasný modrý záblesk pocházející jakoby odnikud, to je dohnal mohutný gama záblesk jehož intenzita by u Pozemšťana způsobila že by se mu rozpadla mozková tkáň, avšak pro Isarňany přizpůsobené staletími cestování Vesmírem nepředstavova žádnou nenapravitelnou újmu.

"To bysme kurva měli," oddechl si Judas Priest při pohledu na data z expozimetru. máme kurevsky malej dosah."

Alice Cooper se pokoušel laděním všech možných nouzových frekvencí běžně používaných v Galaxii zavolat o pomoc. "To je v prdeli," rezignovaně pravil nakonec. "Bez Nasranostního reaktoru

"Vypustím posranej sampler se zprávou," řekl Judas Priest, "pošlu ho přímo na Isarnu, ale doletí tam nejdřív za tři pitomý měsíce. Do tý doby," odmlčel se, "si budem hrát na Zemi.

Návratové zařízení původně určené pro odběr vzorků se oddělilo od výsadkového modulu a za pár okamžiků překonalo rychlost světla a zmizelo v nenávratnu. Alice Cooper si sklopil sedačku a vyťal na své zabijácké kytaře několik srdcervoucích rifů. Judas Priest mezitím aktivoval maskování pomocí NSSDT a dobře udělal. Senzory výsadkového člunu odhalily mohutnou explozi ve vzdálenosti dvou světelných hodin. Bližší zkoumání odhalilo že to vybuchla poškozená areschlochská loď krátce poté co se od ní oddělil záchranný člun.

"Budeme mít zgurvenou společnost,"

"Killing time!", nadšeně zvolal Alice Cooper.

„Nakopem jim prdele!“, napsal lensaquor Lobo na display obrazovky palubního systému.

Judas Priest pozměnil trajektorii letu, či spíš pádu výsadkového modulu (Saabu) ke Slunci tak aby se blížil k areschlochskému záchrannému člunu. Sám zatím netušil co udělá až se přiblíží na dosah. I areschlochský výsadkový člun měl oproti tomu jejich rozměry více než úctyhodné. Byl to vlastně rotační paraboloid s délkou asi 70 metrů a průměrem základny přes 30 metrů. Stejně jako isarnský výsadkový Saab, byl schopen přistát na povrchu terestrické planety nebo na planetě bez atmosféry a také se z jejího gravitačního vlivu vymanit. Stejně jako Saab nebyl schopen překonat rychlost světla, avšak dovedl zajistit početnější posádce delší pobyt na jeho palubě. Narozdíl od Saabu se však po povrchu planety nemohl sám pohybovat a při letu atmosférou byl velmi limitován svým tvarem. Arschlochské čluny byly obvykle také velmi dobře vyzbrojeny pozitronovými děly, avšak kvůli limitované schopnosti produkovat energii byly schopny jen omezeného počtu výstřelů v čase.

Nejlépe na tom byl díky svým tělesným proporcím lensaquor Lobo. Judas Priest i Alice Cooper měli prostoru sotva na to aby se mohli protáhnout. Judas Priest proto zvětšil využitelný prostor výsadkového člunu tím že napustil atmosférou speciální vaky připevněné k zadním a pátým dveřím. Saab sice nyní vypadal poněkud groteskně a také bylo potřeba sledovat sluneční aktivitu a snížit atmosferický tlak, ale posádka se tak vyhnula atrofování svalstva.

Asi po pěti dnech Saab proťal oběžnou dráhu Saturnu a přiblížil na dosah areschlochské

„Já navrhuju zaútočit a natrhnout jim prdele,“ řekl pomocí počítače Lobo.

„Ty di do píči!“, okřikl ho Judas Priest při představě jak lensaquor natrhává Areschlochanovi prdel. „Co si o tom pičo myslíš ty, Alici?

„Tak,“ Alice Cooper zahrál ústřední rif z Time to Kill. „Taková akcička nikdy neuškodí. Udržu

„Dobrá gurva, dobrá, přesvědčili jste mě vy píčusové!“

Judas Priest uvedl Saaba do plné bojové pohotovosti. Byly zataženy

„Jak zaůtočíme?“, zeptal se Alice Cooper. „Navrhuju použít jen energetický zbraně. Zgurvený střely bych nechal jen pro případ že bysme byli fpíči.“

„Taky to tak pičo gurva vidím.“, odvětil Judas Priest.

Judas Priest pustil do reproduktorů pořádnej nářez, aktivoval ochranné pole deflektoru kolem Saaba a odjistil lasery. Jejich optika byla umístěna v místě mlhových reflektorů. Alice Cooper si vzal na starost ovládání zbraňových systémů a Lobo sledoval ochranné systémy člunu a spotřebu energie. Judas Priest spustil plasmový motor a vrhnul se na areschlochský modul. Jakmile se přiblížili na účinný dostřel, začal na něj Alice Cooper pálit z laserů. Areschlochany zastihli zcela nepřipravené. Ti totiž sice věděli že Judasovu loď nezničili, avšak domnívali se že s ní Judas Priest zamířil mimo Sluneční soustavu vstříc formaci toburských lodí mířících na Isarnu. Ani Judas Priest ani Alice Cooper však o této formaci nevěděli. Areschlochané tudíž energii namísto do přehledových a obranných systémů soustředili do hmotového modifikátoru a snažili se vyrobit pivo. Hned první salva proto roztrhala jednu z bočních pohonných sekcí na kusy. „FRAG!“, radostně zařval Alice Cooper. Judas Priest ho hodlal v účinku na nebohý areschlochský modul trumfnout a namířil Saaba zadní částí proti němu a ve vhodný okamžik zažehl termonukleární inferno uvnitř plasmových motorů. Relativistickou rychlostí letící snopy nabitých částic a vysoce ionizujícího záření bez námahy prorazily přetlakový trup modulu a způsobily uvnitř hotovou spoušť. Mohutné tlakové přepážky byly doslova erodovány až se zbortily.. Explodovaly vodíkové a kyslíkové nádrže a byl roztržen i termonukleární reaktor. Z jeho elektromagnetické smyčky uvolněné plasma dokonalo dílo zkázy. Z dvousetčlenné posádky se jen tři areschlochané zachránili ve dvou subkompaktních zvědných člunech.

„Zgurveně“, ocenil účinek motorů Alice Cooper, „řádnej masakr!“ Subkompaktní lodi už se rozhodli ignorovat, stejně jako zbylou areschlochskou kosmickou loď jež byla sice silně poškozena, avšak nevyřazena. Alice Cooper se vyslovil že všichni pravděpodobně zamíří k Marsu, kde bude zřejmě i nejméně jedna nepoškozená areschlochská loď a zřejmě se nemýlil.