NASRAT! 1
Vsechno zacalo v lete roku 1994 kdesi u hranic nasi Slunecni Soustavy. Tehdy jiz bylo jiste ze mimoprostorova dalnice se stavet nebude, a ze Zeme tudiz nebude demolovana . Nicmene diky predchozim planum se tato malo znama planeta dostala do sirsiho povedomi. A protoze lezi mimo pravidelne linky Galakticke Integrovane Dopravy, zacala lakat dobrodruhy dychtici po navsteve divociny netknute Galaktickou Civilizaci. To byl i pripad dvou nerozlucnych pratel, Judase Priesta a Chcgnx Ochchchchrxklajxe, jehoz prave jmeno vlastne znelo Egon Lansky, avsak nikdo jej nedokazal spravne vyslovit.
Judas Priest byl Isarnan, tedy humanoid od cloveka temer k nerozeznani - dve ruce, dve nohy, dve koule, jedno pero, jedna hlava (tady muze nekdo opravnene namitnout ze nekteri Isarnane meli tri koule, dve hlavy a dva curaky, ale to bylo davno pred tim nez se naucili spolehlive stinit jadra svych jadernych energetickych jednotek v porodnicich). Nicmene zkracene se da rict ze Priest vypadal jako clovek. Pouze teme rude duhovky jeho oci, namodrale zuby a zaspicatele usi by jaksi vybocovaly z rady. Naproti tomu Chcgnx nemohl byt cloveku nepodobnejsi. V jeho pripade se jednalo o inteligentni kolonii bakterii libujici si v mirne kyselem vlhkem prostredi sycenem nejlepe CO2. S Judasem Priestem se dorozumival prevazne telepaticky. Tedy pokud nebyl Judas mentalne indisponovan (potazmo vozraly). To se potom Chcgnx uchyloval k rozrostnuti se na stenu ovladaciho panelu kosmicke lodi a zmenou kyselosti ve sve kulture na nem vyleptaval pismenka Isarnske abecedy. Na palubě své kosmické lodi Judas Priest Chcngxe přechovával převážně v kelímku s prošlým jogurtem. Ne že by tato směs Chcnxovi příliš chutnala, avšak byla mu dostatečnou ochranou před vnějším prostředím i dostatečným zdrojem živin. Navíc nevyžadovala víceméně žádnou údržbu, což zase bylo vhodné zejména s ohledem na Judase Priesta, jenž byl vyhlášeným líným kosmickým vágusem.
Teď, když jsme si představili naše dva hrdiny, je třeba říci si něco o kosmické lodi, na jejíž palubě cestují. Pomůže to pochopit některé příští události. Byl to v té době poslední výkřik Isarnské techniky Loď na Nasranostní pohon. V zásadě to fungovalo následovně. V pohonné sekci byl umístěn malý reaktor, v jehož nitru panovaly podmínky blízké fyzikálnímu vakuu. Toto vakuum pak bylo vystaveno jistému stupni narušení - Heisenbergrovým principem neurčitosti. Již za svého pobytu na planetě Isarna, na počátku minulého století si Jára Cimrman uvědomil, že lze připustit i velké porušení zákona zachování hmoty, pokud takové narušení trvá velmi krátkou dobu - tak, aby součin obou hodnot byl stále menší než Planckova konstanta P=6.6 . 10-35s. Tak si můžeme z vakua vypůjčit například energii 1J, pokud se zavážeme že ji vrátíme nejpozději za 6,6.10-34s. Nicméně následuje Cimrmanova nejgeniálnější myšlenka. Tu formuloval až koncem minulého století za svého pobytu na planetě Rhodum. Zjistil že když je oblast vakua dostatečně malá, lze ji vystavením jistému poli nasranosti jaksi odradit od požadování této vypůjčené energie zpět. Využít této geniální myšlenky se naučili jako první právě Isarňané, kteří díky ní probádali větší část Galaxie než kterákoliv jiná rasa až do příchodu Nepravděpodobnostního pohonu. Nasranostní pohon se však prokázal jako daleko spolehlivější. Nevýhodou u něj je pouze to, že má-li být tento druh pohonu v provozu, musí být někdo z posádky neustále nasrán, což v případě Isarňanů zároveň automaticky znamenalo že byli pro své okolí potenciálně nebezpeční. Tento jev se podařilo zčásti eliminovat zjištěním, že vygenerovat jisté nasranostní pole dokáží i nižší formy života. Isarňané si tudíž na svých lodích vozili pozemským králíkům podobná zvířata, nazývané lensaqor, ze kterých předchozím výcvikem vychovali notorické alkoholiky a po dobu kosmického letu je drželi na suchu. Nasranostní pole generované těmito zvířaty však bylo příliš slabé pro akceleraci lodi na a deceleraci z cestovní rychlosti. To musel nadále obstarat jedinec s vyšším stavem vědomí. V našem případě Judas Priest nebo Chcnx.
Zatímco Chcnx, nezatížen sociálním cítěním a touhami humanoidů, se do stavu patřičné nasanosti uváděl vzpomínkami na to, jak ho Judas Priest jednou omylem místo do živného roztoku (arschlochského piva) ponořil do Coca Coly od McDonalda, kterou na Isarnu s sebou přivezl Jára Cimrman, Judas Priest se nepříčetně nasíral přemítáním o své (ex?)přítelkyni. Stával se tím ovšem pro své bezprostřední okolí i pro sebe samého již nikoliv potencionálně, ale smrtelně nebezpečným. K zamezení vzniku škod na lodi i životech Chcnxe, Priesta i dvou absťákem zmítaných lensaqorů byl proto vypracován následující postup. Pokud se mělo startovat, byl nejprve naprogramován kurs do palubního počítače, jmenoval se mimochodem Eddie (a protože vlastne personifikoval loď, bylo to i jméno celé lodi) a krom toho že byl schopen plně zvládnout chod celého kosmoplánu, byl obdařen i jistým stupněm autonomie - v to znamenalo že pro řešení sociálních problémů měl k dispozici IQ asi 40, Judas Priest usedl do anatomického křesla, do něhož byl následně připoután aby se nemohl skoro ani pohnout a začal se nasírat. Po požadované změně rychlosti lodi byl zpravidla odsírán tím, že do něho Eddie pomocí manipulátoru naléval téměř čistý líh tak dlouho, dokud neupadl do bezvědomí.
Priestova kosmicka lod si to nasraně prosvištěla vnější částí Sluneční soustavy, stále udržována v chodu abstinujícími a nasranými lensaqory. Poblíž oběžné dráhy Jupiteru však nastal čas začít loď brzdit, měla-li přistát na Zemi. Judas Priest proto poněkud znechuceně usedl do nasranostního křesla, na hlavu si nasadil převaděč nasranostního pole, nechal se připoutat a začal myslet na svou (ex?)přítelkyni Isaru. Pokud by ho byl pozoroval nezůčastněný pozorovatel, jistě by se byl dobře pobavil. Po chvíli totiž začal napínat svaly a zuřivé lomcování poutacími popruhy prokládal výkřiky jako "Kurva!", "Píča!". Když v tom nabraly věci špatný směr. Na komunikačním panelu se objevila signalizace přijaté subprostorové textové zprávy SSMS (SubSpace Message System). Byla od Isary. "Doprdele!", ulevil si Judas. V tu ránu ovšem jaksi zapoměl být nasraný. To by samo o sobě pro energetický systém lodi nepředstavovalo vážný prblém, nakonec byli zde dva nasraní lensaqoři a Chcgnx myslel na svou Coca Colu. Kolem vakuového reaktoru byly navíc umístěny plutoniové injektory, které měly při výpadku nasranostního pole trochu ukojit hlad narušeného fyzikálního vakua po hmotě a energii. To se teď také stalo. Za normálních okolností by potom loď pouze dostatečně nezpomalila, minula by Zemi a po obletu Slunce by se opět mohla pokusit o přistání. Judasova vážná chyba však byla, že si chtěl zprávu přečíst aniž by si s hlavy sundal převaděč nasranostního pole. "Otevři zprávu, Eddie!" Na obrazovce komunkačního panelu se rozvinul text: "Je mi líto Judasi, ale příští týden asi nebudu mít čas. Isara". Judasovy rysy jako by zkameněly. "DO PÍČI! KURVA, KURVA, KURVA!" Nasranostní pole generované jeho vědomím se během nanosekundy vyšplhalo na 666% své nominální hodnoty. To už představovalo vážný problém, protože injektory už do vakua vstřikovaly plutonium. Náhlý příval nasranosti dal vzniknout mohutné rázové vlně. Z rektoru vytryskl téměř rychlostí světla proud nabitých částic. Poškodil mimoprostorové motory a v pozemských astronomech vyvolal dojem jakési poruchy na jejich přístrojích. Bezpečnostní systém uvolnil Judasovi pouta. "Co navrhuješ, Eddie?" Křikl na palubní počítač. "Nemůžeme dělat vůbec nic. Kvůli nasranostnímu šoku se kolem nás otevřela časoprostorová anomálie. Vrátíme se v čase asi o dvacet let."
Destadebilizací jádra vakuového reaktoru došlo k enormnímu zatížení cívek mimoprostorových motorů. Protože samotné motory byly poškozeny předchozím výronem nablitých částic, nemohla být z cívek energie odvedena . Během kvadriliontiny yoctosekundy protekla cívkami motorů energie srovnatelná s veškerými zásobami energie ve Vesmíru a vygenerovala na tentýž časový interval magnetické pole o nepředstavitelné intenzitě, takže se kolem nich vytvořila oblast, kde se začal silně deformovat časoprostor. V nejbližším okolí Judasovy kosmické lodi došlo ke zhroucení několika časoprostorových rozměrů téměř do singularity a rozvinutí jiných. Ocitli se poblíž planety Země, v podobě jak přibližně vypadala koncem listopadu 1977. Prakticky by se tedy dalo říci že se vrátili v čase. Technicky však nikoliv. Nikdo přesně neví kolik existuje vesmírů navzájem téměř izolovaných a přeci provázaných (Jára Cimrman, při svém posledním pobytu v soustavě Uctívačů Lnornových Mírně Nafialovělých Koulí, kde se zabýval především kosmologií, vyslovil názor, že nemusí být žádný avšak nejvýše jich může být nekonečně mnoho). V zásadě se zdá že existuje minimálně jeden základní Velký Vesmír, který si diktuje jisté fyzikální konstanty funkčně přibližně závislé na daném stadiu jeho existence, a blíže nespecifikovaný počet podřízených vesmírů respektujících supermatrici Velkého Vesmíru, navzájem provázaných, avšak jejich jednotlivá kontinua jsou různě kombinovaná. Například vámi samotnými může prolínat cizí vesmír, vy se o něm ovšem za normálních okolností nemáte šanci nic dozvědět, protože pro náš svět je jeden nebo více jeho rozměrů potlačeno téměř nad všechny meze. Kosmická loď s nasraným Judasem Priestem, překvapeným Chcgnxem a dvěma žíznivými, nasraným, ale jinak zcela lhostejnými lensaqory se překonfigurováním dvou kontinuí tedy ocitla v jiné realitě, která byla čistě, do jisté míry ovšem kalkulovatelnou, shodou okolností velmi podobna období konce listopadu 1977 pozemského času v naší realitě. (UFF! Asi mam horečku - poznamka autora)
Judas Priest okamžitě aktzové plasmové motory. Vakuový reaktor si neudržel fyzikální vakuum, proto nyní v nouzovém režimu pracoval po vstřiku tritia jako fůzní jaderný, aby vyrobil dost energie pro vývin přehřáté plasmy do motorů. Přehřátá plasma vytrysklá ze zádi lodi vytvořila během okamžiku 100 000 km dlouhý ohnivý ohon, ne nepodobný ohonu komety. Pro Pozemšťany však nezůstal příliš dlouho pozorovatelný. Judasovi se podařilo pomocí maskovacího zařízení, které si vystačilo s nasraností lensaqorů, vygenerovat NSSDT (NeSer Se Do Toho) pole, vyvolávající v nezasvěceném pozorovateli pocit, že na daném místě by sice něco být mohlo, ovšem na druhou stranu co by se s tím do píči kurva sral. Po několika hodinách už byla loď zaparkována na oběžné kolem Zeme ve stavu v jakém se v naší realitě, nebo chcete-li - subprostoru, přibližně nacházela koncem listopadu 1977. Judas Priest začal se zjišťováním škod. "Myslím že subprostorové motory se mi opravit podaří," promluvil na palubní počítač. "Pokud se nám podaří tam dole na Zemi nasbírat dost Nasranosti, máme šanci znovu spustit i nasranostní vakuový reaktor," pokračoval. "Řekni mi ale kurva do píči, proč jsem do prdele na hajzlu zjistil že mám najednou pičo tři koule!?" "Vždy jsi měl v podstatě tři koule Judasi!" zněla odpověď. "Tak to mi do prdele sakra kurva vysvětli!" "No," rozpovídal se Eddie,"je to takhle. V naší realitě sice máš tři kulky, ale ta jedna je jaksi v jiných dimenzích, je viditelná jenom v jednom. A my jsme se trefili zrovna do kontinua kde nabývá tvar ve zbylých dvou." Judas priest se zatvářil trochu nevěřícně. "To mi chceš sakra do prdele pičo nakecat že když jsem ve svým normálním světě, tak tady někde pobíhá moje samotná kulka?" "V podsatě to tak je. Jenomže ono to normálně jako kulka, tím že to nemá tři rozměry a je to deformováno časoprostorovou transformací, nevypadá. Nejspíš by to asi nekdo nazval duchem." "Ale do píči!" O slovo se telepaticky přihlásil Chcngx. "Já jsem zjistil že mám navíc pár chromozómů a navíc se zlepšily moje telepatické schopnosti. Mám teď v omezené míře sdílet informace i přes hranici dimenzí. To že jsme normálně jistým způsobem s tímto světem spojeni znamená asi jednu věc." "Jakou, pičo?" "No, že tu máme abych tak řekl naše astrální dvojníky. Když chvíli počkáš, můžu je telepaticky zkusit najít, pokud žijí v této době." Chcngx se asi na dvě hodiny odmlčel, pomocí mentálního zesilovače systematicky prohledával povrch planety. Potom se znovu ozval. "Mám to! Tvoje dvojče je nějakej Jersey, narodí se nejpozději za pár hodin. V naší realitě to byl pořádně nasranej člověk, není důvod nevěřit proč by neměl být i tady." "Hm, to by nám sakra mohlo pomoct. Takže kdybych se řikáš narodil v naší realitě na Zemi, Jersey by byl moje dvojče na Isarně?" "Ne tak docela. Kdyby ses narodil na Zemi, tvoje dvojče by byl Metalion z planety Ansew, s jehož světem by se prolínala tvoje prdel. Jeho dvojčetem by pak byl Jersey na Isarně. V jiných realitách to taky takhle určitě i je." "Dobře, a svoje dvojče si našel?" "Jo. Je to nějakej Alfonso Borsalino. Později si začne říkat Viktor a jeho největším snem je že si otevře hospodu nebo kavárnu. Ale našel jsem ještě někoho zajímavého. A je pořádně nasranej!" "Kdo?" "Brutal!"
Judas Priest spokojeně odpočíval a pohodlně opřený o kmen statné jabloně pojídal isarnské jablko. Isarnské jablko bylo nejen druhým symbolem Duirského království, jehož byl Judas Priest občanem, bylo symbolem samotné Isarny. Jeho slupka měla jasně zelenou barvu, která plynule přecházela do té nejkrvajší červení, na které oko člověka mohlo spočinout. Dužina pak byla indigově modrá a nebyla vyhledávána jen pro svou chuť, ale i pro (na ovoce) vysoký obsah endorfinů. Jak tak pojídal své jablko, náhle jeho periferní vidění zaznamenalo pohyb. Jeho rysy zkameněly a ruka sjela k toulci meče. Nemýlil se. Zpoza stromu se na něho vrhli dva nemrtví. Prudce tasil svůj meč a jen tak tak jím na poslední chvíli vykryl úder. Jak byl sehnutý, vytáhnul z boty dýku svěcenou Druidem a trochu upravil nemrtvému délku střev na předpisovou hodnotu. Nemrtvý ze sebe vydal strašlivý skřek a z jeho hrozivé rány vyšlehly namodralé plameny. Za chvíli z něho zbyla jen hromádka zapáchajícího popela. Judas Priest udělal otočku, aby čelil tomu druhému. Kopem do zápěstí ho zbavil dýky a svým Mečem Zmrazeného Plamene z modré duirské oceli ho rozpoltil od krku až po prsa. Neměl však čas sledovat jak se nemrtvý zhroutil a vzplanul. Ucítil dtivý úder do zad a nevěřícně pozoroval, jak se mu z hrudi vynořila zakrvácená špička dornského meče. Vydal ze sebe zoufalý výkřik. Pak se mu zatmělo před očima a probudil se celý zpocený v řídícím křesle ve své kosmické lodi. "Co se to do píči kurva děje?" "Ale nic," uklidňoval ho palubní počítač. "Chcgnx si na mě jenom přes telepatický zesilovač hraje Die By The Sword. Tvoje chyba že jsi usnul! Nicméně bych očekával že dva nemrtvé a jednoho rytíře z Dornu by jsi mohl zvládnout..."
"Měli bysme se kurva podívat dolu na povrch," promluvil Judas když se trochu vzpamatoval z šermířského souboje. "Když budem sedět na prdeli tady, asi hovno najdem způsob jak se vrátit zpátky!" Protože nebylo námitek, byla kosmická loď navedena do hustých vrstev atmosféry, kterou si prořízla cestu jako meteorit, aby po několika minutách přistála na poli poblíž Londýna. "Joudasi, ty dobytku," pomyslel si Chcgnx telepaticky, "nechci zpochybňovat tvé schopnosti kvalifikovaného kosmického váguse, pilota a navigátora, ale neměli jsme náhodou přistát v Československé Socialistické Republice?" "Se neposer!" Zněla odpověď. "I tady se určitě najdou Nasraní lidé!" Judas se ujistil, že je loď dostatečně maskována fenoménem NSSDT a pečlivě se ustrojil dle poslední Isarnské módy. To znamená že jeho oblečení by prošlo koncem roku 1977 kdekoliv na Zemi na jakémkoliv rockovém koncertu či party bez zvláštní pozornosti. Potom si strčil do kapsy kelímek obsahující prošlý asoredonový jogurt a Chcgnxovu kulturu a přes rameno si přehodil popruh od přenosného konzervátoru Nasranosti. Otevřel dvířka lodi, vykročil a když se sbíral potlučený z ornice, pozdě si začal uvědomovat, že schůdky se patrně v tomto kontinuu spolu s lodí nematerializovaly. Rovnou zapnul na konzervátoru tlačítko "Konzervovat".
Judas Priest otevřel nákladový prostor a vytáhl z něho dvoukolý stroj ne nepodobný devítistovce Ducatti. Oblékl si rapodionovou kombinézu a helmu z téhož materiálu. S výrazem naprosté afektovanosti zaklapl hledí. „Tohle jsem potřeboval!“, zabručel si pro sebe když se motor s hlubokým hrdelním zavrčením probudil k životu. Isarňané si sice již několik století byli vědomi že motory s vnitřním spalováním jsou nejméně hospodárné ze všech možných provedení, na druhou stranu, kdo by do píči kurva chtěl poslouchat, či spíše ani neposlouchat, vysokofrekvenční pištění elektromotorů. „Klasika je do prdele klasika. Jak to nedělá kravál, nejsem s tím kamarád!“ Několikrát motor protůroval. Až hluboko do pozemským tunerem zatím nepoznaných končin ladičského ráje vyhoněný dvouválcový čtyřtakt zavřeštěl naprosto extatickou arii, až si z toho nic netušící okolo projíždějící motorkář nadělal do gatí. „Co to kurva bylo?“, rozhlédl se právě v čas, aby zahlédl Judase Priesta pomalu vjíždějícího na silnici. Motorkář ho zaraženě pozdravil. Judas mávnutí rukou opětoval a nechal ho projet. Měl v té době poslední model BMW. Potom Judas aktivoval konzervátor Nasranosti, nalehl hrudníkem skoro až na nádrž, podřadil a elegantním pohybem zápěstí se za zvukové kulisy, hrozící že se z ní každou chvíli udělá, se nechal katapultovat vpřed. Bohužel, pozemský motorkář byl natolik dalek pocítit Nasranost z toho že ho předjíždí o tolik lepší mašina, že konzervátor nezaznamenal žádný další úlovek.
Judas dorazil do Londýna. Trochu se podivil dopravnímu systému. Po projetí asi pátou světelnou křižovatkou mu došlo že na červené světlo se asi stojí. Zvláštní, pomyslel si. Na Isarně to řeší právem odvážnějšího, či spíše silnějšího. Jak se tak projížděl městem, všiml si několika rychle jedoucích aut, která zdá se červenou také nerespektovala. „Na to se sakra kurva podivám,“ řekl si. Připojil se k honičce. Ze vpředu jedoucího Mercedesu se vyklonil spolujezdec a pravděpodobně z jistého druhu střelné zbrazně vystřelil na na něj se dotahujícího Forda Capriho se sportovním bodykitem. V Capri seděli dva tvrdě vyhlížející týpci. Judas se rozhodl že jim Mergla zastaví. Třeba z toho vytříská trochu Nasranosti. Předjel Capriho, pověsil se za prchající Mercedes a palsmovým kanónem, kterým byla vybavena jeho motorka, mu ustřelil zadní nápravu. Tedy ustřelil. Ve skutečnosti to vypadalo že se zadek auta rozstříkl na všechny strany. Auto se naštěstí zastavilo aniž by se převrátilo. Judas zastavil vedle. Zatímco řidič se spolujezdcem vystupovali, konzervátor Nasranosti spokojeně pípnul. Jeden z pronásledovaných na Judase vystřelil. Střela se však neškodně odrazila od rapodionového pláště jeho kombinézy. Rapodiononová tkanina se na Isarně stala doslova hitem století. Šlo z ní vyrábět prakticky cokoliv. Nebyla sice o mnoho lepší než přesublimovaná ultraelastická ocel vyztužená diamantovými vlákny, spíše naopak, byla však o něco levnější (pravděpodobně pro to, že hlavní surovinou pro její výrobu byly výkaly muongora, pozemskému dobytčeti podobného zvířete) a to rozhodlo. Ale zpět k našemu příběhu. Týpek co vytřelil na Judase to zkusil ještě jednou. Když na něm opět nezaznamenal žádné poškození, začal panikaři, ale zároveň pociťoval Nasranost. „Kdo sakra seš?“ Zařval. „Seš snad Satan?“ „Ještě hůř!“, odpověděl mu Judas díky Překladateli. „Jsem Judas Priest a sem Nasranej!“ Překladatel byl neškodný parazit vyskytující se v mozkomýšním moku. Živil se aktivitou neuronů a odpad jeho metabolismu umožňoval jeho hostiteli rozumět a hovořit jakoukoliv řečí, tedy pokud byl Překladatel schopen zaznamenat mentální energii jeho protějšku. Útočník se vrhl na Judase s nožem. Judas si jen povzdychl a vykopl mu ho z ruky. Plynulým prodloužením svého pohybu se otočil a s neuvěřitelnou silou ho kopl do koulí. Týpek zakvičel a hvězdičky které se mu vyrojily před očima museli vidět i všichni ostatní. Druhej týpek se na Judase vrhnul ze zadu, pověsil se mu za krk. Judas si ho trochu přizvedl a narazil mu žebra o řidítka své motorky. Chlápek na okamžik povolil své sevření a to se mu stalo osudným. Judasovi se podařilo otočit a nabombit mu to do žaludku. Typ začal blít. Judas ho pro jistotu ještě vzal pořádným levým hákem a zvednutou pravou dlaní a širokým úsměvem vítal posádku Forda Capri.
Ano, tušíte správně, ti dva tvrdí týpkové ve Fordu Capri se sportovním bodykitem byli Bodie a Doyle z CI-5. Ze začátku sice byli poněkud Nasraní že se jim Judas plete do vyšetřování, nakonec se ale zkamarádili. Když jim potom Judas již notně vožralý v jedné přístavní krčmě prozradil svou skutečnou identitu a posléze i ukázal svou kosmickou loď, dostal Bodie užitečný nápad. Sveze se s Judasem do Československé Socialistické Republiky. Judas bude aspoň mít s sebou někoho znalého poměrů na Zemi a Bodie bude mít možnost porozhlédnout se v zemi Varšavského Paktu. Cowley s plánem souhlasil (samozřejmě opět až po té co mu Judas ukázal svou loď) a tak bylo nutno s odletem otálet jen tak dlouho, dokud neodezní Judasova opice.
Kosmoplán Judase Priesta skrytý oponou NSSDT se elegantně zvedl z pole nedaleko Londýna. Zbyl tam po něm jen velký kruh v obilí, který vznikly působením jeho motorů pro vertikální vzlet a přisrání. Vzniklý kruh však byl naprosto nepravidelný a neúhledný (přesně takový jaký by v poli vytvořil třeba Harrier, jen snad o něco větší), takže se všichni ufounologové a senzidebilové radši věnovali mnohem nápaditějším výtvorům, které si pro své pobavení vytvořili chrabří Circlemakeři. Ale to jen tak na okraj. Kosmoplán nyní hnán atmosfěrickými proudovými motory si to namířil do srdce Evropy, do země uprostřed pohoří, jíž dal kdysi jméno Boioheamum hrdý keltský národ, jmenovitě Bójové. Stroj během pěti minut překonal machovo číslo čtyři, aby po pouhých deseti minutách musel opět zabrzdit. Nad Prahou převzal Judas manuální řízení. Chtěl přisrát poblíž památníku bitvy na Bílé Hoře. Pro vertikální přisrání bylo nutné poněkud překonfigurovat pohonné jednotky. Byly to složité troj proudové motory s proměnným pracovním cyklem. Při hladině moře a při rychlosti menší než M1, 75 pracovaly jako obvyklé proudové motory. Ve větší výšce a při místním machově čísle větším než 1, 75 a menšim než 3, 5, byl kompresor motoru téměř úplně aerodynamicky odstíněn a většinu tahu vyvozovalo supersonické dmychadlo a přídavné spalování. Při dalším zrychlování bylo odstaveno dmychadlo a byla úplně uzavřena i spalovací komora. Motor tak téměř až do opuštění atmosféry pracoval jako scramjet (náporový motor s nadzvukovým spalováním). Potom se komora přídavného spalování zcela překonfigurovala, aby mohla pracovat jako raketový motor. Až poté bylo možno použít Nasranostní pohon nebo nouzové plasmové motory. Kromě toho všeho měly motory ještě zařízení pro změnu vektoru tahu pro umožnění kolmého startu a přistání. To bylo umožněno uzavřením difuzoru za dmychadlem a odvedením proudu vzduchu pod motor. Tryska motoru pak byla plynule pohyblivá. Judas Priest tedy uchopil páku pro změnu vektoru tahu, když v tom se kosmoplán začal otřásat a naklánět se do prava a čumákem dolu. "Piča!!", zařval Judas a posunul páku zpět. "Co se děje?", zeptal se Bodie. "Nemůžeme vertikálně přisrát! Asi závada na trysce studenýho proudu na pravým motoru." "Hm, sice docela rád slyším že závady se nevyskytujou jen na pozemský technice, na druhou stranu by mě zajímalo co teď xakru uděláme?" "Nic zvláštního," odpověděl Judas klidně. "Nic zvláštního?", otázal se Bodie trochu zaraženě. "Jo, nic zvláštního. Tamhle je přece velký letiště. Horizontálně ještě přistát můžeme." "A nevšimnou si nás?" "Asi jo," připustil Judas. "Jenže díky NSSDT se na nás nejspíš vyserou."